Novela úst.zákona – Ústava ČR (7.schůze PS 6.3.2018)
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové,
Dovolte mi sdělit Vám mé názory k návrhu zákona o změně Ústavy ČR, která umožní přímou volbu starostů a hejtmanů.
Osobně jsem přesvědčen, že přímá volba starostů patří jednoznačně k evropskému trendu. Měli bychom se určitě inspirovat zkušenostmi z okolních států, kde přímou volbu starostů v určitých úpravách aplikují již mnoho let. U nás v ČR se v žádném případě také nejedná o nové téma. O přímé volbě starostů na území ČR se diskutovalo a analyzovalo již za Topolánkovy i Nečasovy vlády. Bohužel, jak je již v naší vlasti nepsaným pravidlem, pokud chce vláda učinit zásadní koncepční kroky, potom nám trvá případná implementace koncepce mnohem déle, než je obvyklé v sousedních zemích.
Po prostudování sněmovního tisku včetně důvodové zprávy jsem nabyl jako starosta i poslanec přesvědčení, že případná realizace přímé volby starostů a hejtmanů v navrhované podobě by znamenala rozvrat ve vedení a v rozvoji obcí. Chybí zde návrh parametrů přímé volby a rozdělení kompetencí mezi orgány obcí a kraje. Tuto významnou koncepční změnu, jakou je přímá volba starostů a hejtmanů je dle mého názoru klíčové projednat napříč politickým spektrem, rovněž se zástupci Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv A rozhodně by se měli diskuse zúčastnit zahraniční zástupci z Polska, SR a Spolkových zemí Německa, kteří již mají zkušenosti s přímou volbou starostů. Je třeba jasně definovat následující parametry:
- V jak velkých obcích bude starosta volen přímo
- Odpovědnost a odvolatelnost starosty
- Vztah starosty k ostatním orgánům obce
- Postavení a kompetence starosty
- Postavení a kompetence místostarosty
Dále se vyjádřím k výběru kandidátů na starosty a hejtmany formou výběru stranických sekretariátů, jak v minulém týdnu zmínil ve svém příspěvku kolega za Piráty. Dle mého názoru je potřeba si nastavit parametry, jak moc demokratický má být výběr kandidátů – zdůrazňuji pro volby. Jestli lídry na kandidátky mají vybírat občané nebo stranické sekretariáty. Stranické vedení zná obvykle potenciální kandidáty z měst mnohem lépe, neboť jsou s nimi v kontaktu, pracují s nimi. Rovněž vědí, jak tito kandidáti reagují ve stresu a zda jsou komunikativní a schopni vyjednávat. Mají proto lepší pozici pro rozhodování na rozdíl od občanů, kteří je mnohdy znají pouze z nahodilých setkání, nebo co se dozvědí z lokálních médií či od sousedů. Je důležité a klíčové pro rozvoj obcí, vybalancovat složku zastupitelské demokracie, a složku přímé demokracie. Ze zkušeností z komunálních voleb vím, že občané často volí zástupce profesních elit. Občas se však stává, že tito lidé dostávají nejvíce preferenčních hlasů, ale ačkoliv ve své profesi vynikají, tak pro výkon funkce starosty nemusí mít dostatečné předpoklady.
Pokud převládají prvky zastupitelské demokracie, potom občané mají pocit, že na jejich hlasech vlastně vůbec nezáleží. Např. v současné době starostou může být zvolena osoba, které nevznikl ani ve volbách mandát zastupitele. Stane se tak při odstoupení zvoleného zastupitele, na jehož místo přichází náhradník. Tomu nic nebrání v tom, aby se ucházel o post starosty. Starostou se tak může stát člověk s nízkou podporou voličů, kteří následně ztrácejí zájem o věci veřejné. Důvodem je domněnka voličů, že nemají reálnou možnost politiku své obce ovlivnit. Těchto případů znám od kolegyň starostek či kolegů starostů několik.
Na úrovni komunální politiky v ČR najdete řady zastupitelů, kteří jsou schopni jednat věcně, bez zbytečných průtahů a politikaření. Bohužel se však i stává, že jsou i zastupitelstva, kde dochází k opačnému jednání. Určitě nyní v naší vlasti najdeme obce a města, kterým by posílení pravomoci starosty prospělo, tak i na druhou stranu uškodilo.
Podporuji přímou volbu starostů v ČR, protože si myslím, že by to pomohlo k rychlejšímu rozhodování a prosazování záměrů vedoucích k rozvoji obcí a měst. Jsem přesvědčen, že bychom měli uzákonit přímou volbu starostů v obdobném pojetí jako na Slovensku. Je potřeba však reagovat na úskalí slovenského modelu přímé volby starostů a provést opatření. Mezi nevýhody totiž patří slabá vnitřní kontrola činnosti starosty, jehož nemůže kontrolovat ani zastupitelstvo. Rubem silného postavení starosty na Slovensku je jeho malá, v podstatě pouze politická odpovědnost, což se s ohledem na jeho silné postavení a odbornou náročnost na výkon jeho funkce nejeví jako dostatečné. Vzniká také řada problémových situací v případech, kdy starosta a obecní zastupitelstvo nemají vůli vzájemně spolupracovat. Na Slovensku totiž dochází ke stavu tzv.kohabitace, kdy je starosta volen odděleně od zastupitelstva a důsledkem toho je, že se v některých případech potýká s nesouhlasnou většinou v zastupitelstvu.
Je třeba také zdůraznit, že výhoda přímé demokracie se ztrácí v případech, kdy v obci přetrvává nezájem o opětovnou účast voličů ve volbách. Jelikož není stanoveno kvorum pro účast ve volbách a uplatňuje se systém relativní většiny, postačí v řadě případů ke zvolení malé množství hlasů. Také je potřeba vzít v úvahu odlišnou základní koncepci organizace územní samosprávy v v ČR.
V naší vlasti by znamenala přímá volba starostů a hejtmanů řadu rozsáhlých legislativních úprav, které však nejsou připraveny. Nabytí účinnosti změny Ústavy ČR k 1.7.2018 dle předkladatelů tohoto tisku bez široké odborné diskuse a přípravy změn do právního systému vidím jako zcela nereálné.
V současné době ministerstvo vnitra uvedlo, že začne připravovat věcný záměr předpisu, který bude z legislativního hlediska propracovanější, a který následně umožní přechod na přímou volbu starostů a hejtmanů. Než se tak stane, a než případně dojde k rozsáhlé odborné diskuzi, je dle mého názoru vhodné přerušit projednání tohoto tisku. Jestli se tak uskuteční po puštění tohoto tisku do 2. čtení, záleží dnes na Vás.
Děkuji Vám za pozornost.
Milan Pour