Po přímé volbě prezidenta republiky přicházejí některé politické strany i včetně prezidenta republiky s vyjádřením podpory přímé volby starostů a hejtmanů. Nejedná se o nové téma; o přímé volbě starostů na území ČR se diskutovalo již za Topolánkovy i Nečasovy vlády. V současné době ministerstvo vnitra začne připravovat věcný záměr předpisu, který umožní přechod na přímou volbu starostů a hejtmanů.
Mezi argumenty pro zavedení přímé volby starostů patří: větší odpovědnost přímo volených starostů a hejtmanů ke spravovanému majetku, posílení legitimity starosty, veřejnost bude mít přímý vliv na konání starosty. Dále by došlo k odstranění stavu, kdy vítězná strana nakonec skončí v dané obci v opozici. Posílila by se demokracie a předpokládá se zvýšený zájem občanů o věci veřejné. Komunální úroveň politiky totiž vykazuje pokles zájmu občanů. A není divu. Starostou totiž může být zvolena osoba, které nevznikl ani ve volbách mandát zastupitele. Stane se tak při odstoupení zvoleného zastupitele, na jehož místo přichází náhradník. Tomu nic nebrání v tom, aby se ucházel o post starosty. Starostou se tak může stát člověk s nízkou podporou voličů, kteří následně ztrácejí zájem o věci veřejné. Důvodem je domněnka voličů, že nemají reálnou možnost politiku své obce ovlivnit.
Mezi argumenty proti zavedení přímé volby starostů patří např. kohabitace. K tomuto stavu dochází tehdy, pokud by byl starosta volen odděleně od zastupitelstva a musel by se potýkat s nesouhlasnou většinou v zastupitelstvu. V praxi tento problém známe například ze Slovenské republiky, kdy si v některých případech starosta se zastupitelstvem házejí navzájem klacky pod nohy. K dalším argumentům patří nové vymezení pravomocí jak pro přímo voleného starostu, tak pro zastupitelstvo. Dále by byla nutná změna Ústavy ČR i úprava Zákona o obcích.
V současné době je moc v menších obcích rozdělena mezi starostu a zastupitelstvo, ve větších obcích a městech pak přibývá ještě rada. Díky tomu, že starosta (ale i rada) je volen zastupitelstvem, je zajištěno, že disponuje v zastupitelstvu většinou. Ztratí-li ji, může být starosta odvolán.
Podporuji přímou volbu starostů v ČR, protože si myslím, že by to pomohlo k rychlejšímu rozhodování a prosazování záměrů vedoucích k rozvoji obcí a měst. Více by se uplatnili pokrokoví pragmatičtí starostové. Je však třeba stanovit parametry, aby v případě zásadního selhání starosty, byla možnost ho odvolat. Je třeba v této souvislosti řešit kromě více pravomocí starosty (silnějšího mandátu starosty) také jeho právní postavení včetně ostatních orgánů obce, odpovědnost starosty za výkon veřejné správy a chodu úřadu. V naší vlasti by to znamenalo řadu legislativních změn. Jelikož jde o změnu ústavy ČR, byla by pro její schválení nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách. V rámci municipalit najdete řady zastupitelů, kteří jsou schopni jednat věcně, bez zbytečných průtahů a politikaření. Bohužel se však i stává, že jsou i zastupitelstva, kde dochází k opačnému jednání. Naštěstí v Milovicích uplatňujeme konstruktivní a věcná jednání starosty, rady i zastupitelů města, která přispívají k rozvoji města. Určitě nyní však najdeme města, kterým by posílení pravomoci starosty prospělo, tak i uškodilo. Přímá volba starosty již existuje např. v Itálii, Polsku, Slovinsku a Slovensku. Měli bychom čerpat zkušenosti ze zemí, kde to již funguje. Při stanovení základních parametrů přímé volby starostů je třeba vzít v potaz mentalitu naší občanské společnosti. Přímá volba starostů patří jednoznačně k evropskému trendu, který není omezen na určitou skupinu zemí či typ municipálního systému.
Milan Pour