Projev na 12. schůzi Poslanecké sněmovny dne 12.4.2018 k návrhu poslanců Dominika Feriho, Miroslava Kalouska a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č.251/2016 Sb. o některých přestupcích
Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, jak je u mne zvykem, zmíním několik skutečností k této novele.
Skutková podstata přestupku znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. se v právním řádu objevila poprvé k 1. červenci 2017 v rámci počátku účinnosti zákona č. 251/2016 Sb. Tady bych chtěl upozornit, vidíte, že nabyla účinnosti ani ne před rokem, takže trvá poměrně krátkou dobu.
Dle důvodové zprávy se zařadila tato nová skutková podstata přestupku. Tady bych chtěl citovat doslovně, že účel byl zajištění ochrany zájmu na udržení vážnosti a autority orgánů veřejné moci, jednajících prostřednictvím příslušných úředních osob, ať už se jedná o policisty, zaměstnance obecních úřadů či pracovníky úřadu práce, sociálních odborů apod. Dotčené osoby jsou v intenzivním styku s občany mnohdy i problematického chování a čelí často urážkám či napadání z jejich strany, bez odpovídající zákonné ochrany. Nová skutková podstata bude dále směřovat např. i na dosud obtížně řešitelné jednání některých řidičů, kteří za účelem zdržení úředních úkonů nepravdivě obviní úředníka či policistu z ovlivnění alkoholem či jiného závadového chování, aby se vyhnuli kontrole či jinému úkonu či pouze obstruovali.
Tady chci zdůraznit, že objektem je zde primárně hladký výkon veřejné moci, nikoliv osobnost úřední osoby. Daná skutková podstata je speciální vůči přestupku ublížení na cti. Rozdíl je v objektu přestupku, kdy objektem přestupku ublížení na cti je osobnost člověka, a nikoli řádný výkon veřejné moci. Úřední osoba je vymezena ustanovením § 127 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kdy se jedná o osoby zastávající tam vyjmenované funkce, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používají při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.
Předkladatelé návrhu rovně napadají slovní vyjádření skutkové podstaty spočívající v neurčitém právním pojmu znevážení postavením, kdy výklad tohoto pojmu zákonodárce ponechal judikatuře. Dle dostupné odborné literatury k tomuto tématu se bude nejčastěji jednat o tyto formy protiprávního jednání: urážky, vydání v posměch, vyhrožování, nepravdivé obvinění z protiprávního či jiného závadného jednání, schválnosti nebo jiné hrubé jednání. Bude se tedy jednat o jednání, které směřuje proti hladkému výkonu veřejné moci, avšak jeho intenzita, resp. míra společenské škodlivosti, nedosahuje intenzity trestného činu. V praxi se s takovýmto chováním můžeme setkávat třeba… setkávají se s tím pracovníci úřadu práce, kteří již nově vybavují své kanceláře bezpečnostními prvky typu bezpečnostních přepážek, nebo policisté či strážníci obecní policie, kteří jsou při řešení přestupku spáchaného v dopravě obviňováni často z toho, že jsou pod vlivem alkoholu, a na místo jsou volány jiné hlídky či kontrolní orgány, aby toto podezření vyvrátily.
Stávající právní úprava nabízí rovněž možnost usnadnění řešení procesních problémů souvisejících s tím, že útok již nesměřuje proti konkrétnímu úředníkovi jako osobě, ale proti příslušnému úřadu. Předkladatelé varují před rizikem zneužití této skutkové podstaty k osobní mstě. Doposud však zatím není znám žádný důvod nebo případ, který by toto potvrzoval, naopak jsou známy četné případy, kdy pachatelé přestupků znevažují úřední osoby za účelem je znejistit či jinak ovlivnit při řádném výkonu jejich pravomocí.
Dle mého názoru tedy stávající úprava vyhovuje potřebám hladkého výkonu veřejné moci a lze ji hodnotit kladně. Proto navrhuji zamítnout předloženou novelu zákona již v prvním čtení. Děkuji.
Čtvrtek 12. dubna 2018