„Pokud vycházím z vyjádření Pirátů z minulosti, tak riziko, že na území České republiky se bude pohybovat více uprchlíků, existuje. Piráty lze také totiž vnímat jako progresivní levici, která je liberální v oblasti azylové politiky a multikulturalismu,“ myslí si poslanec Milan Pour (ANO). „Piráti rovněž podporují přijetí globálního paktu OSN o migraci. Tento pakt česká vláda odmítla, protože stírá například rozdíly mezi nelegální a legální migrací, a tím podněcuje k větší migraci včetně migrace nelegální. Vedle toho pakt o migraci jasně nedefinuje základní pojmy, co je a není legální a nelegální migrace. Piráti sice odmítají povinné přerozdělovací kvóty, ale v Evropském parlamentu prosazují právo na azyl. To je podle mého názoru ještě horší než kvóty,“ dodává.
„Dle mého názoru iniciovat nedůvěru vládě je legitimní krok opozice, který umožňuje naše demokracie. Čtyři měsíce před sněmovními volbami však vyvolat případnou politickou krizi mi připadá od opozice jako velmi nešťastné řešení. Ať se občané rozhodnou o důvěře k politickým subjektům ve sněmovních volbách 8.–9. října,“ okomentoval pro PL.cz poslanec za Středočeský kraj Milan Pour (ANO) vyslovování nedůvěry vládě, které proběhlo ve čtvrtek 3. června.
A proběhlo neúspěšně, vládě důvěra vyslovena nebyla. Co by se však stalo, kdyby se záměr opozice vydařil a skutečně k vyslovení nedůvěry došlo? „Pokud by Poslanecká sněmovna 101 či více hlasy vyslovila vládě nedůvěru, musel by dle Ústavy ČR předseda vlády spolu s ministry podat demisi do rukou prezidenta republiky. Potom by měl všechny trumfy v rukou prezident republiky. Mohl by pověřit vládu, jejíž demisi přijal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády po sněmovních volbách. Pro tuto variantu, to znamená vládu v demisi, vyslovil již dříve prezident republiky v médiích svoji podporu. Nebo by mohl rozhodnout o úřednické vládě, což by bylo horší řešení, které by se asi nelíbilo koalici ani opozici,“ vysvětlil.
Po dopoledním odchodu komunistů ze sálu bylo všem jasné, že 101 hlasů opozice nedosáhne
Nabízí se otázka, zda měla opozice – která hlasování o nedůvěře vyvolala – připraven nějaký životaschopný plán pro případ, že by jim jejich záměr skutečně vyšel. „Když se ještě ohlédnu několik měsíců zpátky, tak například koalice Pirátů a STAN hlasování o nedůvěře nepodporovala a prosazovala raději cestu rozpuštění Poslanecké sněmovny. Později však zjistili, že to není průchozí a uchýlili se k návrhu vyslovit nedůvěru vládě,“ připomíná poslanec.
„Nikde, ani na plénu Poslanecké sněmovny, ani v médiích jsem se však nedozvěděl, jaký plán má opozice v případě vyslovení nedůvěry vládě. Přece museli vědět, že za tak krátkou dobu se mnoho věcí před sněmovními volbami i v případě vládních změn stihnout nedá. Opozice neměla předem dohodnutou, a tím i jistou většinu v Poslanecké sněmovně při hlasování o nedůvěře vládě. Rovněž jsem nezaznamenal žádné připravené nosné téma, kterým by opozice oslovila další poslance a voliče, a také nezazněla žádná konkrétní jména na případnou změnu vlády,“ povšiml si.
Také se vyjadřuje ke skutečnosti, která je pro mnoho běžných lidí málo pochopitelná. A to, že i když komunisté oznámili, že odejdou ze sálu a bylo jasné, že nedůvěra vládě vyslovena nebude, přesto poslanci až do pozdních večerních hodin řečnili a řečnili. Jaký má podobné počínání smysl? „Tak pro opozici to určitě smysl mělo, jinak by poslanci opozičních stran tak dlouho neřečnili. Je zřejmé, že cílem opozice byla kritika vlády v přímém přenosu ČT24 v rámci předvolební kampaně, kterou opoziční strany či koalice již před několika týdny veřejně zahájily. Po dopoledním odchodu komunistů ze sálu bylo všem jasné, že 101 hlasů opozice nedosáhne, takže vše, co následovalo poté, se stalo fraškou,“ domníval se.
Poslouchal podle něho někdo tento maraton projevů? „Byl jsem sám překvapen, když mi druhý den po schůzi Poslanecké sněmovny volali či psali občané, kteří reagovali na vystoupení poslanců na plénu Poslanecké sněmovny. Nejvíc jim vadilo vzájemné slovní napadání některých poslanců. Takže je evidentní, že někteří občané tuto mimořádnou schůzi sledovali,“ prozradil Milan Pour.
Piráti prosazují v EP právo na azyl. To je podle mého názoru ještě horší než kvóty
Andrej Babiš se ve Sněmovně tvrdě navezl do Pirátů ohledně migrace, kdy uvedl: „Já vím, co se skrývá za tím zodpovědným řešení migrace. Přijmeme uprchlíky bez kvót a dobrovolně. Nějaká tisícovka nebo dvě Afghánců a Pákistánců nás přece nezabije. To si asi myslí Piráti.“ A dále dodal: „My nechceme v Česku žádný multikulturní ekofanatický Pirátostán.“ Opravdu nám něco takového hrozí? „Pokud vycházím z vyjádření Pirátů z minulosti, tak riziko, že na území České republiky se bude pohybovat více uprchlíků, tady existuje. Piráty lze také totiž vnímat jako progresivní levici, která je liberální v oblasti azylové politiky a multikulturalismu. Je možné z veřejných zdrojů dohledat, že se předseda Pirátů Ivan Bartoš účastnil v roce 2016 demonstrace, která vítala uprchlíky v naší vlasti,“ konstatoval.
„Piráti rovněž podporují přijetí globálního paktu OSN o migraci. Tento pakt česká vláda odmítla, protože stírá například rozdíly mezi nelegální a legální migraci, a tím podněcuje k větší migraci včetně migrace nelegální. Vedle toho pakt o migraci jasně nedefinuje základní pojmy, co je a není legální a nelegální migrace. Piráti sice odmítají povinné přerozdělovací kvóty, ale v Evropském parlamentu prosazují právo na azyl. To je podle mého názoru ještě horší než kvóty. Schvalují i myšlenku jednotné žádosti o azyl pro všechny členské země EU. Česká vláda by měla mít podle Pirátů odvahu prokázat solidaritu nejen slovy, ale i praxí například dobrovolnou relokací přiměřeného počtu žadatelů o azyl či přesídlením azylantů napřímo z válečných oblastí,“ upozornil poslanec hnutí ANO.
Vysvětlili Piráti uspokojivě své pozice ohledně daně z nemovitosti, nebo zde spatřuje důvod k obavám? „Vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny obyvatel naší vlasti bydlí ve vlastním domě nebo bytě, jakákoliv úvaha o zdanění majetku není dobrý nápad ani před volbami ani po volbách. A obavy určitě sdílím. K tomuto úsudku mě vedou události, které se skutečně staly,“ vysvětlil.
„Možná si také vzpomenete na návrh Pirátů v Praze v roce 2019, že by se pomocí odběrů elektřiny zjišťovalo, kolik má Praha prázdných bytů a ty by se následně mohly více zdanit. Nakonec se to nerealizovalo vzhledem k nevoli v magistrátní koalici. Koalice Pirátů, hnutí Praha sobě a koalice TOP 09, STAN ve spolupráci s KDU-ČSL za svého působení na magistrátu v Praze však například zdvojnásobila daň z nemovitosti, zvedla vodné a stočné, zvedla nájmy v městských bytech i poplatky za svoz odpadků atd.,“ vyjmenoval.
Hnutí ANO ještě nezahájilo veřejně volební kampaň
Andrej Babiš také obvinil opozici, že covid zneužila k politickému boji proti vládě. Lze s tím souhlasit? „Nikdo z nás se v minulosti nesetkal s koronavirovou pandemií, která loňský i letošní rok postihla prakticky celý svět, a způsobila značné množství lidských životů, těžké ekonomické ztráty a omezila přístup k vzdělávání. Najít správné řešení, jak efektivně, a přitom hospodárně bojovat proti této epidemii, není vůbec jednoduché,“ je si vědom Pour. „Neexistuje prostě univerzální recept aplikovatelný ve všech zemích světa. Opozice využila některých rozporuplných vyjádření vlády k svému zviditelnění. Vzpomeňme si na to, jak opozice opakovaně požadovala zmírňování a rušení některých protiepidemických opatření, blokovala vládě použít nouzového stavu,“ vzpomíná.
Hnutí ANO se nyní v preferencích pohybuje kolem 20 procent a je někdy druhá, jindy třetí v pořadí. Jaký je to v této fázi kampaně výsledek? „Já volebním preferencím nevěřím, protože rozdíly mezi preferencemi jednotlivých stran, hnutí či koalic uváděné několika agenturami jsou mnohdy výrazné. A pokud bych měl komentovat současné volební preference hnutí ANO, tak je třeba si uvědomit, že na rozdíl od většiny politických stran, hnutí či koalic, hnutí ANO ještě nezahájilo veřejně volební kampaň. Do sněmovních voleb zbývají téměř 4 měsíce. V politice je to významně dlouhá doba. Většina lidí bude stejně řešit sněmovní volby až po letních dovolených, to znamená v září či počátkem října,“ vysvětlil Milan Pour.